Základní vlastnosti světla

24.04.2020

Světlo známe všichni, ale na jaké aspekty se dívat při výběru pěstebního světla a co to všechno vlastně znamená? To jsme si pro Vás připravili v našem článku

Světlo a jeho vlastnosti

 

Teplota chromatičnosti bude zřejmě první veličina na kterou člověk narazí při výběru správného světla pro svoje rostliny, mimo výkon. Barevná teplota se měří v jednotkách kelvin (K). Barevná teplota ve zkratce znamená barvu světla kterou daný zdroj produkuje.

 

Teplota chromatičnosti se skládá ze složek viditelných i neviditelných pro lidské oko které ale mohou mít prospešný vliv pro rostliny. Například UV A je stěžejní jak v růstu tak v květu ale lidské oko je nevídí, to samé platí o infračervené části spektra. Těsně před infračervenou se nachází část spektra (mezi 650 a 750 nm) která se nazývá Far Red (vzdálená červená) která nám v době květu prokáže službu, protože ovlivňuje masivnost květů a plodů.

 

spektrum

 

viditelne svetlo

 

Nejčastější barvy spektra se kterými se pěstitel setká budou dvě- modrá a červená. Je to proto, že rostlina potřebuje v různých fázích jinou barvu světla k tomu aby procesy v ní probíhali tak jak mají.

 

Rostliny nám porostou pod oběma zdroji – modrým i červeným ale jejich vlastnosti nebudou takové jako by byli pod správným zdrojem světla. Modré světlo je extrémně vhodné pro růstovou fázy rostlin, rostlina se více košatí a tvoří listy kdežto červené světlo stimuluje rostlinu k produkci květů a zvýšené tvorbě cukrů, esenciálních olejů a dalších látek.

 

S tímto dokážou zamíchat zdroje plnospektrální které mají vysoký podíl UV, modrého i červeného a infračerveného světla. Díky tomu je možno je použít jak pro růst tak pro květ a dosáhnout skvělých výsledků.

 

Světelný tok - Lumen

Značí se Φ a jeho základní jednotka je lumen (lm).

Světelný tok vyjadřuje množství světelné energie, kterou určitý zdroj vyzáří za časovou jednotku. Je to veličina charakterizující světelný výkon záření či jeho zdroje. Zjednodušeně lze říci, že světelný tok udává, kolik je světelný zdroj schopen vyprodukovat světla za určitý čas. Tento údaj se uvádí v jednotkách lumen.

Většina výrobců profesionálního vybavení pro pěstitele se od používání Lumenů jako měrné jednotky odvrací a nahrazují ho micro molem (značeno µmol∙m2∙s-1 ) který je daleko lepším pomocníkem pro výběr světla vhodného pro pěstování rostlin.

 

Micro mol - značí se µmol∙m2∙s-1 – světlo aktivující fotosyntézu

Jedná se o veličinu která udává fotosynteticky aktivní záření – čili světlo které přímo ovlivňuje fotosyntézu v rostlině. Měří se za pomocí PAR Metru (PAR je anglická zkratka- photo-synthetic active radiation). Většina předních výrobců používá toto číslo jako důkaz vhodnosti zdroje pro pěstování rostlin. Hledejte světelné zdroje které mají alespoň 1000 µmol∙m2∙s-1 , u těch budete mít jistotu že jsou vhodné.

 

Intenzita osvětlení:

Značí se E, její základní veličinou je lux (lx).
Intenzita osvětlení (osvětelnost) je definována jako světelný tok, který dopadá na určitou plochu. Je tedy podílem světelného toku (v lumenech) a plochy na níž světlo dopadá (v metrech čtverečních). To znamená, že hodnota 1 lx je naměřena jen tehdy, pokud 1 lm dopadá na jeden m2. V pěstitelských kruzích se s luxem moc nesetkáme.

 

 

UV záření a rostliny

UV tak jak ho známe se dá rozdělit na další tři části

UV A - Neškodná složka, fotosyntéza na ni nijak nereaguje. Pro člověka mírně nebezpečná při dlouhodobějším vystavení.

UV B – Negativně se podílí na fotosyntéze a dostává rostliny do stresu. Pokud ho používáte rozumně, může v některých případech zvýšit produkci silic, pryskyřic či aktivních látek čili jde o kontrolovaný stres. Stále častěji se například na posledních 14 dní životního cyklu rostliny nasazuje silné MH světlo (7000K až 10000K) které rostlinu bombarduje UV B a rostlina je nucena se „zahalit“ aby se ochránila. Zkušení pěstitelé jistě ví o čem mluvím.

UV C – Karcinogenní část světla. V průmyslu se využívá jako dezinfekční světlo protože hravě ničí bakteri, viry a další mikroorganismy. Nebezpečné jak pro člověka, tak pro rostlinky.

Většina pěstebních zdrojů využívá jako vnější obal borosilikátové sklo které částečně filtruje nežádoucí části UV, u exotičtějších zdrojů jako je například Plasmové světlo se využívá speciálních skel na filtrování UV C (plasmová světla díky svojí plnospektrálnosti vyzařují i plné UV). I tak není vhodné se pod pěstebními světly zdržovat bez ochrany očí.

 

V dalším článku se dozvíte informace o jednotlivých zdrojích světla které se nejčastěji používají k pěstování